Česká národní banka bije na poplach: internet zaplavily zdánlivě lákavé nabídky investic slibující snadné zbohatnutí. Finanční influenceři na TikToku a Instagramu představují investiční platformy, které se tváří jako vzdělávací programy pro nováčky ve světě financí. Realita? Podle ČNB mohou některé z těchto projektů nést znaky pyramidových schémat. Podvodné platformy často fungují na jednoduchém principu: přivedeš nové klienty, dostaneš odměnu. Stačí, aby nově příchozí zaplatili vstupní poplatek, ze kterého „starší“ členové inkasují zisky. Bezpracné peníze, ovšem jen do chvíle, než pyramidová hra zkolabuje a klienti přijdou o všechny vložené prostředky.
Česká republika nadměrně daní práci, hlavně tu nejhůře placenou. Společnost PAQ Research proto navrhla reformu údajně inspirovanou Ronaldem Reaganem, která by snížila zdanění téměř osmdesáti procent zaměstnanců. Nejvíce by měla ulevit nízkopříjmovým a částečným úvazkům, zatímco vyšší zdanění by dopadlo na nejbohatších dvacet procent. Reforma slibuje vyšší čisté příjmy, které by mohly dostat třicet tisíc lidí nad hranici chudoby, podpořit ekonomiku chudších regionů a motivovat až padesát tisíc lidí k legální práci.
České zadlužení roste: na konci třetího čtvrtletí dosáhl celkový objem úvěrů tři a půl bilionu korun, což je meziročně o osm procent více. Největší problém však představuje nesplácení úvěrů na spotřebu, které se vyšplhalo na téměř dvacet miliard korun. Zvláštní kapitolou jsou mladí do dvaceti čtyř let, u nichž nesplácený dluh vzrostl o třicet procent. Každý sedmý mladý dlužník neplatí své závazky včas.
Marine Le Pen varovala, že její podpoří hlasování o nedůvěře vládě premiéra Michela Barniera, pokud neustoupí od návrhu rozpočtu, který zahrnuje zvyšování daní na elektřinu, léky a návštěvy u lékaře. „Nepřipustíme, aby se dále amputovala kupní síla Francouzů,“ prohlásila Le Pen s tím, že toto je pro její stranu „červená linie“. Barnier plánuje prosadit rozpočet obejítím parlamentu, ale také otevírá možnost hlasování o nedůvěře. Le Pen má v Národním shromáždění 124 poslanců, což z ní dělá klíčovou hráčku při jakémkoli pokusu o svržení vlády. Rozpočet, který má zahrnovat škrty ve výši 60 miliard eur a nové daně, kritizují jak opozice, tak i vládní spojenci. Barnier se s Le Pen setká v pondělí, aby projednal možné ústupky.
Od roku 2025 bude na Slovensku spuštěn „porovnávač cen potravin“, webová stránka umožňující srovnání cen 20 vybraných produktů napříč maloobchodními řetězci. Projekt si vyžádá náklady přes 168 tisíc eur na zřízení a dalších 17 tisíc eur ročně na provoz. Podle vlády má nástroj pomoci spotřebitelům při výběru nejlevnějších potravin. Kritici, včetně Slovenské aliance moderního obchodu, však tvrdí, že jde spíše o marketingový tah, který zviditelní velké zahraniční řetězce.
České firmy mířící na Ukrajinu dostanou od vlády dárek – prodloužení splatnosti úvěrů až na 1,5 roku a navýšení kapacity Fondu Ukrajina na 639 milionů korun. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury z ODS to státní kasu nestojí ani korunu, protože pojišťovna EGAP čerpá z rezerv programu COVID Plus. Dosud české firmy vyvezly na Ukrajinu zboží za 947 milionů korun – všechno bez jediné pojistné události. Prý to vypadá, jako by válka nebyla. Nejčastějšími klienty jsou výrobci zemědělské techniky, ale přibývají i potravináři a keramici. Vláda tvrdí, že program pomáhá českým exportérům připravit se na poválečnou obnovu Ukrajiny. Zda to opravdu bude výhra, ukáže až čas.
Nastupující americký prezident Donald Trump pověřil Elona Muska a podnikatele Viveka Ramaswamyho vedením nové pracovní skupiny, která má radikálně snížit státní výdaje. Jedním z prvních kroků má být zrušení možnosti práce z domova pro federální zaměstnance. Ti by museli zpět do kanceláří všech pět dní v týdnu, což by podle Muska a Ramaswamyho vedlo k vlně dobrovolných odchodů a úsporám pro daňové poplatníky. Nové „Ministerstvo efektivity vlády“ pod vedením této dvojice také plánuje masivní škrty ve státní správě a rušení byrokratických předpisů. Snížení počtu úředníků je podle nich logickým krokem.
Na klimatickém summitu Cop29 v Baku se sešlo přes 30 000 účastníků – a tisíce z nich jsou zástupci firem a průmyslových asociací. Tzv. „korporátní lobbisté“ se snaží ovlivnit mezinárodní klimatickou politiku ve svůj prospěch. Jen počet zástupců fosilního průmyslu stoupl z 503 na Cop26 v Glasgow na více než 2 400 v Dubaji loni. Lobbing má mnoho podob: od financování kampaní až po přípravu návrhů zákonů. Firmy také aktivně ovlivňují veřejné mínění prostřednictvím reklam, často zdůrazňujících jejich „zelené“ projekty – i když jejich skutečné aktivity tomu neodpovídají.
Poptávka po ropě v Číně dosáhne podle predikcí svého vrcholu v roce 2029, aby poté začala klesat. Klíčové produkty jako benzín a nafta už svých maxim dosáhly – benzín loni, nafta dokonce v roce 2019. Za poklesem stojí masivní nástup elektromobilů a alternativních paliv, jako je zkapalněný zemní plyn a vodík.
